Rys Ostrovid

Kočka divoká je velmi vzácný savec. Byla ve vÄ›tÅ¡inÄ› evropských státech téměř vyhubena. Žije samotářsky, pÅ™irozené prostÅ™edí je nejčastÄ›ji v listnatých nebo smíšených lesích v nižších polohách. Její lovecký rajón bývá o mnoho menší, než je prostor naší druhé kočkovité Å¡elmy Rysa ostrovida, vÄ›tÅ¡inou kolem 1 km². Tento domovský prostor opouÅ¡tí jen zřídka, a to zejména v zimÄ› pÅ™i nedostatku potravy nebo v dobÄ› páření. Kočka divoká značkuje výměšky žláz, Å¡krábáním na kmeny stromů, močí a trusem. Aktivní je zejména v pozdních a brzkých hodinách, kdy loví. PÅ™es den odpočívá v dutinách stromů, ve skalních trhlinách, v opuÅ¡tÄ›ných norách, pod vývraty stromů nebo v kÅ™ovinách. Dosahuje hmotnosti kolem 5 až 7 kg, samice bývají o nÄ›co lehčí než samci.

Kočka divoká se od kočky domácí odlišuje hlavně ocasem, velikostí a barvou srsti. Ocas má mohutnější, huňatější, na konci tupý s černou špičkou a jsou na něm příčné neslité pruhy. Na čele mezi ušima má čtyři tmavé úzké pásky a na hřbetu tenký „úhoří“ pruh končící u kořene ocasu. Zbarvení srsti je většinou šedohnědé.

Při lovu jí pomáhá výborný sluch i zrak. Na kořist se vrhá rychlým skokem. Její hlavní kořistí jsou drobní hlodavci jako myši a hraboši. Loví také obojživelníky, výjimečně uloví i divokého králíka či zajíce. Nemalou složku potravy tvoří ptáci, převážně hnízdící na zemi, a větší hmyz. Při nedostatku potravy nepohrdne ani zdechlinou.

Čas páření připadá na konec zimy nebo brzké jaro. Kocouři vyhledávají pářící se kočky i mimo svůj prostor. Po 9 týdnech kočka vrhá většinou 3 až 5 koťat, která se po 4 měsících pomalu osamostatňují. Pohlavně dospívají po jednom roce a mohou se dožít až 10 let.

Kočka divoká je velice opatrná a před člověkem včas utíká, proto je velmi vzácné, spatřit ji. Přirození nepřátelé pro Kočku divokou jsou vetší šelmy a někdy i dravci z ptačí říše.

Kočka divoká je v přírodě velmi užitečná, je zákonem chráněná!